Eva Heyd

narozena r. 1953

Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let pracovala jako fotografka a novinářka (absolventka fakulty žurnalistiky UK). Patřila do skupiny předních mladých českých fotografů věnujících se převážně reportážně a dokumentaristicky zaměřené fotografii. Vystavovala jak v Čechách, tak v zahraničí. Zároveň jako žurnalistka recenzovala užité umění a architekturu.

V roce 1985 odešla do USA, kde žila dvacet let. V New Yorku pracovala jako volná fotografka pro prestižní muzea a galerie (např. Muzeum moderního umění či Whitey muzeum, Muzeum umění a designu a další) a má na svém kontě desítky uměleckých fotografických publikací. Sama se pak ve své volné tvorbě věnovala výtvarné fotografii a výtvarným projektům experimentujícím s užitím fotografického obrazu. Vystavovala ve fotografických i výtvarných galeriích jak v New Yorku tak i na dalších místech v USA. Po návratu do Čech se usadila v Rožmitále pod Třemšínem. V současné době pracuje na připravovaném projektu o Podbrdském kraji, který na ni po návratu v konfrontaci s předcházející zkušeností velmi silně zapůsobil. Působí mimo jiné jako ředitelka Pražského domu fotografie.

Autorka pracuje s fotografií a s různými dalšími materiály jako je sklo, plexi, laminát, sádra apod. při tvorbě koláží, reliéfů a trojrozměrných objektů.Využívá fotografické záběry jako jednotlivé stavební prvky nové změněné reality. Ta je někdy součtem nebo vrstvením pohledů, jindy jejich konfrontací, jednotlivé fotografie jsou součástí abstraktního plánu či elementy nově vzniklého objemu. Přítomnost fotografie zajišťuje jistou objektivitu záznamu, vnáší do obrazu autentičnost. Tím, že jsou fotografie pak posunuty do další zprostředkované roviny nebo se dokonce stávají součástí předmětu, je poukázáno na relativitu našeho vnímání, na jeho individuálnost, citové a imaginační zkreslení, na subjektivitu prožitku, která dovoluje libovolně přetvořit vnější realitu.

Více na: www.evaheyd.com